Zpomal, prosím

Žáci 6., 7. a 9. třídy se zapojili do krajské výtvarné a literární soutěže „Zpomal, prosím“. Tuto soutěž uspořádal Tým silniční bezpečnosti ve spolupráci s Policií České republiky. Hlavním důvodem bylo upozornit řidiče, že nehoda se může stát kdykoli, kdekoli a komukoli. Čtyři kategorie byly určené pro mateřské školky, první stupeň základních škol, druhý stupeň základních škol a literární navíc pro žáky základních škol. V každé kategorii se vyhlašovala první tři místa. Slavnostní vyhlášení této soutěže proběhlo 18. prosince 2019 na Krajském ředitelství Policie ČR v Pardubicích. Velmi nás potěšilo, že mezi výherce patřily i žákyně naší školy, a to Nela Bochníčková z 9. třídy, která se umístila v literární kategorii žáků 8. a 9. tříd na 2. místě, a Nikola Šrámková ze 7. třídy, která získala ve výtvarné kategorii žáků 6. a 7. tříd 3. místo.

Všechny přítomné soutěžící i jejich doprovod přivítal pan ředitel plk. Mgr. Jan Ptáček, který přivítání ukončil slovy: „Vítězové jste podle mě všichni, kteří jste do této soutěže šli, protože ten smysl není být první, druhý a třetí, ale smyslem je naučit se vlastně vnímat nějakým způsobem dopravu a věci s ní související.“ Samotného předávání cen se ujal nejen pan ředitel, ale také krajská koordinátorka pro BESIP paní Mgr. Radka Osterová a kpt. Mgr. Jiří Tesař, krajský koordinátor prevence. Všechny oceněné práce postupují do celorepublikového kola.

Celou slavnostní událost ukončil nádhernými slovy pan ředitel: „Krásné Vánoce, zdraví, štěstí, pohodu do nového roku. Nebojte se zpomalit nejen na silnicích, ale i v životě. Užívejte si společné chvilky.“

Všem soutěžícím děkujeme za účast, vítězům moc gratulujeme a budeme jim držet pěsti v kole republikovém.

Rychlost na silnici

Nela Bochníčková

Dnes vám budu vyprávět, co se nám přihodilo asi před rokem. Tak se hezky usaďte a poslouchejte.

Ten den byl čtvrtek. Bylo deštivo a já s babičkou musela do Kutné Hory na vystoupení. Když jsme jely tam, bylo vše v pohodě, ale zpět jsme se vracely potmě a navíc hustě pršelo. Už jsme byly skoro doma a najednou jsem slyšela hroznou ránu a cítila, jak se auto otáčí do příkopu. Pak už byla jen tma.

Probrala jsem se celá od krve. Vedle mě sténala babička bolestí. Jsme převrácené v příkopu koly vzhůru! Snažila jsem se dostat se ven z auta. Pás jsem rozepla, ale dveře byly zaklíněné, nešly otevřít. Auta kolem nás jezdila, jako by se nic nedělo. Nikdo nezastavil, aby nám pomohl. Pochopila jsem, že prostě musím vylézt ven a pomoct babičce. Bylo o to těžší se dostat ven, když jsem měla asi zlomenou nohu, ale nic jiného mi nezbylo. Auto začalo hořet a hrozilo, že každou chvíli vybouchne. Prolezla jsem dozadu a zkusila všechny dveře. Žádné se neotevřely. V tu chvíli mě trkl nápad: „Babi, otevři kufr!“ Babička to tedy zkusila, zabrala za páčku a vyšlo to, kufr se otevřel. Vylezla jsem rychle ven. Doplazila jsem se k babičce, abych jí pomohla. Dveře na její straně se jako jediné otevřely. Rychle jsem babičce rozepla pás a vytáhla ji z auta. Byla hrozně těžká. Málem bych ji neudržela. A co noha? Na tu jsem ani nepomyslela. Odtáhla jsem babičku na bezpečné místo a zavolala tísňovou linku. Bum, prásk, pium! Vybouchlo naše auto převrácené v příkopu.

Asi za dvacet minut přijeli hasiči, policisté a hlavně záchranná služba. Sanita nás odvezla do nemocnice, kde nás ošetřili. Babičku si tam nechali na pozorování. Poté, co jsme se obě uzdravily a přijely domů, policisté nás vyslechli, co se vlastně stalo.

Viníka dopadli, dostal pokutu za rychlou jízdu a byl mu odebrán řidičský průkaz. Zaplatil nám nemocenské a auto, které nám rozbil.

Dejte pozor na silnici a hlavně jezděte pomalu.